Ultrazvukové vyšetření

Vynález ultrazvuku se dá považovat za jeden z velice důležitých kroků ve vývoji lidstva, resp. v oblasti vědy a techniky. Jeho počátky bychom mohli najít již někdy v období druhé světové války (námořnictví, objevy sonarů a radarů).

Představitelem ultrazvukové diagnostiky byl lékař Karl Theodor Dussik, který se narodil v roce 1908 v Rakousku. Jeho práce spočívaly především ve výzkumu vyšetřování mozku člověka pomocí ultrazvuku. V roce 1942 vydává svou první knihu o této diagnostice. Ultrazvuk jako diagnostická metoda byl pak poprvé vyzkoušen v praxi v roce 1957, v roce 1958 byl testován také v gynekologii a porodnictví.

Ultrazvuk je založen na technologii, kdy snímač přístroje vyzařuje vlny (zvukové), které pronikají do těla a odráží se například od kostí či orgánů. Poté se tyto vlny o vysoké frekvenci vrací zpět a na obrazovce tvoří obrázky vnitřních částí těla.

Čtení těchto obrazců není tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát, proto s ultrazvukem mohou pracovat pouze lékaři, kteří jsou odborníky na tuto diagnostiku. Nesprávná interpretace může vést k chybným diagnostickým závěrům, a to neplatí pouze pro oblast porodnictví.

Nebyly prokázány žádné škodlivé účinky na těhotnou ženu či její plod při vyšetření ultrazvukem, tedy při použití takových hladin, které postačují pro diagnostiku v této oblasti.

Základní informace o vyšetření

06. - 10. týden těhotenství

Ultrazvukové vyšetření v 6.- 10. týdnu těhotenství slouží k potvrzení přítomnosti normálně se vyvíjejícího oplodněného vajíčka uvnitř dělohy, určení četnosti těhotenství a stanovení termínu porodu. Toto vyšetření musí být většinou provedeno tzv. vaginální sondou (přes pochvu), není však ani bolestivé ani nebezpečné.

V následujícím období těhotenství se využívá tzv. screening v 1. trimestru.

Screening v 1. trimestru - OSCAR (one stop clinic) - 11. - 13. týden těhotenství

Období mezi 11. až 13+6. týdnem je ideální pro provedení tzv. prvotrimestrálního kombinovaného screeningu (viz. též Screeningová vyšetření chromozomálních vad u plodu). Můžete se také setkat s termínem screening v 1. trimestru. Provádíme jej jak v Olomouci tak i v Ostravě. Toto vyšetření slouží k určení výše rizika chromozomální vady u plodu a zachycení některých vrozených vývojových vad u plodu. Nejčastější chromozomální vada je Downův syndrom (trizomie21), další relativně časté vady jsou Edwardsův syndrom (trizomie 18) a Pataův syndrom (trizomie 13). Downův syndrom se vyskytuje přibližně u jedné těhotné z 800, Edwardsův a Pataův syndrom jsou mnohem vzácnější. Riziko je menší u mladších těhotných a u starších těhotných se výrazně zvyšuje.

Vyšetření spočívá v odběru krve matky a podrobném ultrazvukovém vyšetření plodu. Riziko se pak vypočítává použitím sofistikovaného počítačového programu, a je většinou k dispozici ještě v den vyšetření.

OSCAR (one stop clinic)

Využitím prvotrimestrálního screeningu v podobě úpravy OSCAR je nabízena možnost, jak získat výsledky testování již za několik hodin. Jde o analýzu vzorku krve těhotné ženy, vyšetření plodu ultrazvukem a integraci těchto výsledků do počítačového programu, který určí individuální riziko každé vyšetřené pacientky pro nejčastější závažné vrozené vývojové vady.

Během jedné návštěvy posoudíme, zda jde o zvýšené riziko narození postiženého potomka, nebo je toto riziko v oblasti normy. V pozitivním případě můžeme téhož dne na základě podrobného vysvětlení situace a souhlasu těhotné nabídnout některý z invazivních testů, kterými jsou odběr choriových klků nebo amniocentéza.

Tímto postupem si v mimořádně krátkém čase máme možnost ověřit zdravotní stav plodu; využíváme nejmodernější metody vyšetření metodou FISH nebo PCR, které umožňují získat konečné výsledky do dvou až tří dní.

K detailnímu ultrazvukovému vyšetření používáme nejmodernější techniku, která poskytuje co nejlepší možnost zobrazení plodu. Při screeningovém vyšetření hodnotíme globální morfologii plodu a podrobně vyšetřujeme pohybový aparát, centrální nervový systém, trávicí trakt, srdce, vylučovací trakt, placentu i plodovou vodu. Poté detekujeme markery genetických vad. Mezi ně patří zejména nuchální translucence (NT), neboli šíjové projasnění. Měříme ji dle mezinárodních standardů za přísných podmínek stanovení přesných hranic této struktury.

Normální hodnota nuchální translucence snižuje riziko možné chromozomální a vrozené srdeční vady plodu. Pokud je hodnota NT zvýšena, indikujeme další doplňující vyšetření. Dále vyšetřujeme nosní kost (NB), jejíž přítomnost snižuje riziko chromozomální vady až třikrát, průtok krve na trojcípé chlopni v srdci (trikuspidální regurgitace, TR), průtok krve v žilní spojce zvaný ductus versus (DV) a měříme frontomaxilární úhel (FMF).

Jako jednu z novinek vyšetřujeme také tzv. intrakraniální translucenci, což je struktura v oblasti mozkového kmene, jejíž vyšetření nám pomáhá nepřímo vyloučit rozštěpové vady páteře již v I. trimestru.

Vyšetření je prováděno nejčastěji pomocí ultrazvukové břišní sondy, pouze v případě špatné vizualizace používáme sondu vaginální. Výhodou je možnost zobrazení pomocí 3D technologie v tzv. multiplanárním zobrazení, které nám pomáhá v detekci vzácnějších anomálií.

20. - 23. týden těhotenství

Vyšetření slouží k podrobnému posouzení jednotlivých orgánů a systémů plodu. V období II. trimestru, ideálně mezi 20. – 23. týdnem těhotenství, vyšetřujeme plod v detailnějším rozlišení, které umožňuje kvalitní zobrazení jednotlivých orgánů. Toto období je nejlepší k vyloučení srdečních vad, rozštěpových vad orgánů, detekci vzácnějších strukturálních vad a k posouzení markerů chromozomálních vad.

K nim patří tloušťka kožní řasy v šíjové oblasti, délka nosní kůstky, prenazální prosáknutí, vývoj dolní čelisti, vzdálenost mezi očnicemi, vzhled prstů na horních končetinách a jejich pohyblivost, rozměr ledvinných pánviček, délka dlouhých kostí a tvar chodidla, morfologie srdce, přítomnost rozštěpů břišní stěny a páteře a další.

V průběhu vyšetření je kontrolována základní anatomie celého těla velmi detailně. Posuzujeme vývoj centrální nervové soustavy, kostry, srdce, plic, trávicího a vylučovacího traktu, končetin, genitálu, pupečníkových cév atd.

Ve většině případů používáme 3D/4D technologii zobrazení plodu, která je velmi užitečná k detekci rozštěpových vad a v neposlední řadě k zobrazení pohybů plodu.

Postup při zachycení vrozené vývojové vady závisí na charakteru a závažnosti vady. V některých případech je indikováno další podrobnější vyšetření (např. magnetická rezonance), často další podrobná ultrazvuková vyšetření k posouzení vývoje abnormality. Nález vady je někdy indikací k provedení invazivního vyšetření nebo krevních odběrů těhotné ženy popřípadě obou partnerů. Další postup je vždy konzultován s těhotnou i partnerem.

30. - 33. týden těhotenství

V období III. trimestru kontrolujeme v prvé řadě základní biometrii plodu, tzn. posouzení růstu plodu a jeho symetrii, množství plodové vody, placentu.

Při zjištění nedostatečného růstu plodu je vyšetřován tzv. biofyzikální profil, spočívající v posouzení plodu jako celku a zahrnující zhodnocení pohyblivosti plodu, dýchacích pohybů, množství plodové vody, struktury placenty, srdeční frekvence s Dopplerovským vyšetřením průtokových parametrů v cévách plodu.

Dále zobrazujeme opět základní anatomii plodu, i když kvalita zobrazení a úspěšnost detekce vad je v této době již limitována velikostí plodu. V případě podezření na patologický vývoj plodu jsou rodiče seznámeni s vlivem nálezu na zdraví plodu a jsou s nimi konzultovány možnosti řešení. Rozhodnutí o osudu těhotenství vždy přísluší rodičům a je námi plně respektováno.

Vyšetření srdce - FECHO

Vyšetření srdce plodu (fetální echokardiografie – FECHO) je jedním z nejdůležitějších ultrazvukových vyšetření v těhotenství. Vrozené srdeční vady patří k nejčastějším vrozeným vývojovým vadám a jejich přítomnost nás může upozornit na komplexnější postižení plodu (genetické nebo chromozomální syndromy). Ideální období k provedení detailního vyšetření srdce je mezi 20. a 23. týdnem těhotenství.

V I. trimestru je vyšetření srdce velmi náročné, ale i přesto můžeme posoudit základní anatomické detaily, především tvar obou komor i síní a při ideálních podmínkách i tzv. výtokový trakt (aortu a plicnici). V oblasti trojcípé chlopně můžeme měřit průtok krve a vyloučit tzv. zpětný tok, který může signalizovat srdeční nebo chromozomální vadu plodu, stejně jako zjištěné odchylky srdeční frekvence.

Po normálním vyšetření v I. trimestru následuje standardní vyšetření v II. trimestru mezi 20. a 23. týdnem gravidity. Posuzujeme opět základní anatomii srdce, komorový systém, integritu komorového a síňového septa, výtokový trakt, dlouhou i krátkou srdeční osu, srdeční frekvenci. V případě normálního nálezu následuje běžná kontrola v III. trimestru.

Pokud je při vyšetření srdce nalezena odchylka, nebo je vyjádřeno podezření na poruchu vývoje srdce, indikujeme konziliární specializované vyšetření ke stanovení definitivní diagnózy. Toto vyšetření provádí dětský kardiolog.

Riziko srdeční vady u plodu je zvýšené v případě výskytu srdeční vady u blízkých příbuzných (rodiče, sourozenci), chronického onemocnění matky (cukrovka, lupus, fenylketonurie…), akutního onemocnění matky v raném těhotenství (některé infekce, horečky), požití některých léků. Podrobné vyšetření je též namístě při zjištění jiné vrozené vývojové vady u plodu, nepravidelného srdečního rytmu nebo při podezření na chromozomální nebo genetickou vadu u plodu.

3D/4D zobrazení

Tato technologie zobrazení plodu je relativní novinkou a velmi rychle se rozvíjí. 3D metoda představuje statické vyšetření jednoho záběru plodu s vytvořením jednoho obrazu ve více rovinách. 4D metoda je 3D s reálným pohledem na plod s detekcí pohybů plodu. Díky těmto technologiím zobrazení můžeme nejen poskytnout rodičům reálnější, plastický pohled na plod, ale pomáhají nám i v odborné sféře. Můžeme zejména posoudit integritu kožního krytu na částech plodu s vysokým rizikem rozštěpového defektu. Mezi ně patří obličejová část, zejména horní ret, dále břišní stěna a páteř, jejíž rozštěpové defekty jsou jedny z nejzávažnějších.

Dále nám tato metoda umožňuje tzv. multiplanární zobrazení plodu, což je ve své podstatě princip zobrazení počítačové tomografie, kdy můžeme zobrazit plod v několika rovinách a jednotlivých řezech s minimem času potřebného k samotnému vyšetření. Je to metoda s velkou budoucností a slibným rozvojem.

Screeningová vyšetření chromozomálních vad u plodu

V průběhu těhotenství je velké úsilí věnováno určení rizika chromozomální vady u plodu, protože některé chromozomální vady jsou relativně časté. Nejčastější chromozomální vada je Downův syndrom (trizomie 21), další relativně časté vady jsou Edwardsův syndrom (trizomie 18) a Pataův syndrom (trizomie 13). Downův syndrom se vyskytuje přibližně u jedné těhotné z 800, Edwardsův a Pataův syndrom jsou mnohem vzácnější. Riziko vady je menší u mladších těhotných a u starších těhotných se výrazně zvyšuje. Existuje několik možností screeningových vyšetření:

1) Jedním z nejpřesnějších screeningových vyšetření je tzv. prvotrimestrální kombinovaný screening (viz. též Ultrazvuk – I. trimestr). Toto vyšetření vyhodnocuje riziko chromozomální vady u plodu na základě věku těhotné a výsledku ultrazvukového a biochemického vyšetření z odběru krve těhotné.

2) Starším screeningovým vyšetřením je tzv. triple test (biochemický screening), který se provádí z krevního odběru v 16. týdnu těhotenství.

3) Některá pracoviště kombinují výsledek vyšetření v prvém trimestru s výsledkem triple testu – tzv. integrovaný screening.

V případě pozitivního výsledku screeningového vyšetření je v našem centru s těhotnou provedena genetická konzultace s vysvětlením výsledků a nabídnutím dalšího postupu, kterým je většinou invazivní vyšetření (odběr choriových klků nebo odběr plodové vody). Těhotná se sama rozhoduje, zda chce vyšetření na základě vysvětlených rizik podstoupit.

V případě nálezu chromozomální nebo genetické vady u plodu následuje genetická konzultace, při které jsou rodiče seznámeni s charakterem vady a prognózou pro plod. Chromozomální vadu u plodu nelze žádným způsobem vyléčit nebo změnit. Smyslem vyšetření je rodiče co nejpodrobněji informovat a umožnit jim rozhodnout o osudu těhotenství. Pokud je prognóza pro plod velmi nepříznivá, lze na základě přání rodičů těhotenství ukončit z genetické indikace do 24. týdne těhotenství. Rozhodnutí o osudu těhotenství vždy přísluší rodičům a je námi plně respektováno.

Bezpečnost ultrazvukového vyšetření

Dle stávajících poznatků je ultrazvukové vyšetření v těhotenství bezpečné a neohrožuje ani plod ani matku.

Oficiální stanovisko Sekce ultrazvukové diagnostiky ČGPS JEP k bezpečnosti ultrazvukového vyšetření je k dispozici pod tímto odkazem: http://sud.gynpor.cz/bezpecnost_uz.htm

NašÍm cílem je Vaše spokojenost

Napište nám, zavolejte k nám nebo si rovnou domluvte schůzku

Centrum Ostrava

Dr. Martínka 7
700 30 Ostrava
+420 773 190 249
ostrava@fetmed.cz

Otevírací doba

Pondělí 9:00 - 17:00
Úterý 9:00 - 17:00
Středa 9:00 - 17:00
Čtvrtek 9:00 - 17:00
Pátek 9:00 - 17:00
Sobota a Neděle Zavřeno

Centrum Olomouc

Horní Lán 1200/13
779 00 Olomouc
+420 605 825 780
olomouc@fetmed.cz

Otevírací doba

Pondělí 9:00 - 17:00
Úterý 9:00 - 17:00
Středa 9:00 - 17:00
Čtvrtek 9:00 - 17:00
Pátek 9:00 - 17:00
Sobota a Neděle Zavřeno